Když se v centru Perthu začala objevovat vánoční výzdoba, na chvíli jsem se zarazil. Počkej… ono je vážně skoro prosinec? Měl jsem v hlavě, že je červenec – vždyť venku bylo 35 °C! Australské léto začínalo v plné síle, ale vánoční atmosféra? Ta se nějak nekonala. A upřímně – ani nevím, jestli jsme doma vůbec měli Vánoční stromek. 😄

Vánoce a Silvestr jsem strávil hlavně v práci – a vlastně to bylo to nejlepší, co jsem mohl udělat. Zabavil jsem se, vydělal si, a hlavně jsem nemusel přemýšlet nad tím, že nesedím u štědrovečerní večeře s rodinou. Byl jsem sám… a přitom vlastně ne. Věděl jsem přesně, proč tady jsem, a byl jsem s tím naprosto vyrovnaný.

Do Austrálie jsem přiletěl v září, takže bylo jasné, že Vánoce mě zastihnou právě zde. A víš co? Vánoce v létě nejsou vůbec špatný!

Během prosince jsem měl školní prázdniny, takže jsem konečně mohl pracovat víc než 24 hodin týdně. A to se hodilo – jednak kvůli penězům na další studium a víza, ale taky proto, že ve svátky jsou směny v hospitality placené dvojnásob. Z běžných 30 AUD/h jsem měl najednou 60 AUD/h. A protože jsem tehdy stále bydlel u Darlene, zůstávaly mi i nízké náklady na bydlení. To mi hodně pomohlo.

Na Štědrý den jsem si zavolal domů – rodinný hovor, pár úsměvů… a zase zpátky do práce.

Australani Vánoce moc neprožívají. A vlastně mi to ani nevadilo. Celá tahle zkušenost byla dárek sám o sobě.

Ale i tak jsem dárky dostal. Od šéfky z práce jsem dostal menší balíček s přáním (viz fotka níže) a pak přišlo překvapení – Darlene a Clint mi dali voucher do Adidasu v hodnotě 100 AUD. Nešlo ani tak o částku, jako spíš o to gesto. Ten voucher jsem mimochodem uplatnil až o 10 měsíců později – takže díky za nové Superstarky. 😄

V Austrálii se slaví Vánoce 25. prosince a den potom mají tzv. Boxing Day – což je den masivních slev, hlavně ve velkých obchodních centrech. Vyrazili jsme s Clintem omrknout nákupní zónu a… vypadalo to jak na letišti. Davy lidí, fronty do obchodů jako Calvin Klein, Under Armour apod. (foto níže). 

Silvestr jsem trávil s Taitem (mým japonským kámošem) a Nellou. Vyrazili jsme na akci jménem Ice Cream Factory, kde úplnou náhodou hráli DJové Switch Disco – které jsem celé léto poslouchal v Česku. Takže malý vesmírný joke.

Vstup stál kolem 50 AUD – úplně poslední vlna lístků. A akce stála za to. Přišla půlnoc, připili jsme si, zazpívali… a pomalu vyrazili domů. Mě totiž ráno čekala práce.

Dorazil jsem kolem 2:00 ráno a vstával v 5:50 na ranní. Trochu se se mnou ještě točil svět 😄, ale všechno jsem zvládl. Pracoval jsem se slovenským šéfkuchařem Romanem – největší pohodička. Tyhle směny s ním? Ty se z hlavy fakt nevymažou.