Po deseti měsících na stejném místě – nastal čas na změnu.
Cítil jsem, že je potřeba znovu „vyletět z hnízda“. A s tím přišla další zkouška – první opravdové hledání nového ubytování.

Nevěděl jsem přesně, jak to funguje:
Potřebuju nájemní smlouvu? Jak dlouhá bývá minimální doba pobytu? Kolik bych měl platit za pokoj? A hlavně – aby to bylo blíž centru, protože tam jsem měl školu i práci.

Za dva dny jsem našel první pokoj, domluvil si inspekci a šel se podívat.
No… barák jak z hororu.

Bylo poledne, venku krásný slunečný den – ale uvnitř té dřevěné chatrče bylo temno, ticho a podlaha uprostřed místnosti hrozivě skřípala. Místo dýchalo atmosférou, kterou by ocenil spíš hororový režisér než student na začátku nové kapitoly.

Přesto jsem po prohlídce řekl, že to beru. Domluvil jsem se s majitelem, že se sejdeme následující den, abych mu předal peníze a převzal klíč.

Ale jakmile jsem přišel domů, začalo to ve mně hlodat.
Probral jsem to s Darlene a její dcerou – a obě mi řekly to samé:

„Jestli to necítíš, tak tam nechoď. Nedělej kompromis, který tě bude později mrzet.“

A tak jsem ten stejný večer znovu otevřel Facebook Marketplace – a našel jiný inzerát. Začal jsem si psát s majitelkou. A co se nestalo – následující den jsme měli domluvenou inspekci. Přesně na ten den, kdy jsem měl původně jít přebírat klíče od baráku z hororu.

Inspekci jsem si naplánoval tak, abych to případně ještě stihl i s tím prvním domluveným barákem – ale… po 30 minutách v tom druhém domě bylo jasno.
Padli jsme si do noty, všechno sedělo. A tak jsme si plácli na místě.

Hned jsem jí poslal kauci za dva týdny, dostal klíče – a druhý den jsem se stěhoval.

Barák? Tisíckrát lepší.

• Hezčí,
• lepší lokalita,
• lepší spojení do školy i práce
  …a za stejnou cenu jako ta hrůza předtím – 250 AUD týdně (cca 3450 Kč).

Úžasný, jak to všechno někdy zapadne. Stačí poslechnout intuici, netlačit věci přes sílu – a ono si tě to najde samo.

Jenomže… dlouho jsem tam stejně nevydržel. 😄